Zdena Zábranská

...úryvek ze seminární práce z února 2020

⦁ Zdena Zábranská

Rodné příjmení básnířky a překladatelky Zdeny Zábranské znělo Plešáková. Narodila se 1. 9. 1940 v Uherském Hradišti, vyrůstala v Bzenci. Vystudovala střední Pedagogickou školu v Kroměříži a poté český jazyk a francouzštinu na Filosofické fakultě University Jana Evangelisty v Brně. Krátce učila na gymnáziu ve Slavkově u Brna, od roku 1966 do roku 1996 působila jako redaktorka v nakladatelství Blok. Je členkou uměleckého Sdružení Q. Žije v manželství s výtvarníkem Vlastimilem Zábranským.

Stručný životopis autorky vrchovatě doplňuje její poetické dílo a jeho kritická reflexe. Inaugurace mladičké Zábranské mezi básníky proběhla v roce 1958, kdy přispěla básní Pouť do brněnských univerzitních novin U 58. Roku 1963 zachytilo síto výběru pětici jejích raných básní v almanachu mladých s názvem Tvář v Krajském nakladatelství v Brně. Připojuji úryvek z básně Začátek dne:

Brzy ráno

když pecka

nezralého slunce

je dobývána

hladovým klováním ptáků

můj muž a já

zatoužíme

odcestovat

Dosud její portfolio obsahuje šest vycizelovaných básnických sbírek: Ani popel (1965), Úmluva (1968), Kytice z ještěrek (1974), Portrét mladé ženy (1982), Sněhový úl (1986) a Nesnadnost (2010).

Svým rokem narození se řadí k velmi silné generaci básníků narozených ve 40. letech, kteří vstoupili na literární scénu v 60. letech. Patřili sem Pavel Šrut, Petr Kabeš, Petr Král, Antonín Brousek, Ivan Wernish, Eugen Brikcius, Petr Cincibuch, Věra Jirousová, Karel Kryl, Ivan Martin Jirous, Miloslav Topinka, Jiří Žáček či Vladimíra Čerepková. Vladimír Křivánek uvádí ještě podrobnější výčet debutantů z 60. let.

Poezie Zdeny Zábranské je "jitřivá a intimizující". "Pracuje s emotivním detailem, který svou naléhavostí dotváří účinnost mnohovrstevné sémantiky pojmenování." Zdeněk Kožmín si dále všímá interakce s perspektivou, střídání úhlů pohledu, které vytváří v básních osobité napětí, také propojování milostných motivů s vícevrstevnými přírodními obrazy a simultaneity dvou či více dějů. Často v básních Zdeny Zábranské dochází k prudkým přesmykům existenciální roviny ve zmarnění, vyjádření pocitů prázdnoty atd. Zdena Zábranská v rozhovoru s Jiřím Poláčkem vyzdvihuje svou sbírku Portrét mladé ženy. Přisuzuje jí větší jazykovou i metaforickou sevřenost a prozrazuje, že obsahuje skryté příběhy. Jako reprezentaci uvádím báseň Zastavení v Brně:

Zastavení v Brně

Před domem chodí listí,

sem tam, dokolečka.

Zamlklý muž se vykloní z okna,

je to Strindberg, otáčí se

na Valchu, Barvířskou,

naslouchaje úderům dřev,

astmatickému chrčení železa,

hukotu zkamenělých slz.

Lásko, chce oslovit svou mladou ženu,

která právě prostřela k jídlu,

prudce ji však strhne na sebe.

Vzduchem létají nabroušená ostří,

dlouhé úzké nože.

V roce 2011 byl Zdeně Zábranské věnován jeden díl pořadu z cyklu Česko jedna báseň v České televizi v produkci Pavla Řehoříka a Větrných mlýnů.

Celá seminárka: Nakladatelstvi_Blok.pdf (muni.cz)